Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Onemocnění paznehtů u dojnic
NOVOTNÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřená na celosvětově problematické téma, kterým je onemocnění paznehtů u dojnic. Teoretická část pojednává o anatomii a fyziologii hrudních a pánevních končetin, dále o vlivech, které působí na stavbu a onemocnění paznehtu. Také se v této kapitole píše o infekčních a neinfekčních onemocněních paznehtů a prevenci. V praktické části byl sledován počet nemocných dojnic a druhy onemocnění paznehtů v podniku AGRA Březnice a.s. Do sledování bylo zapojeno 804 krav v období tří let, od ledna roku 2018 do prosince roku 2020. Během tohoto pozorování bylo zjištěno, že nejvíce se objevuje v chovu dermatitida a vředová onemocnění paznehtů. Onemocnění paznehtů postihuje okolo 50 % dojnic na všech laktacích. U nemocných krav dochází ke snížení mléčné užitkovosti.
Vliv onemocnění paznehtů na produkční výkonnost skotu
KLABOUCHOVÁ, Taťána
Onemocnění paznehtů je jednou z nejčastějších poruch zdraví vysokoprodukčních dojnic a limituje výkonnost a zdravotní stav zvířat držených ve stájích. Cílem práce bylo vyhodnotit výskyt onemocnění paznehtů a jeho vliv na mléčnou užitkovost krav v konkrétním chovu dojnic. V práci byl hodnocen vliv výskytu dermatitis digitalis (DD) a specificko-traumatických zánětů škáry paznehtní (ZŠP) na ukazatele mléčné užitkovosti (denní nádoj, obsah tuku, obsah bílkovin a počet somatických buněk v mléce) a na inseminační index v chovu holštýnských dojnic v letech 2021 a 2022. K vyhodnocení byl využit datový soubor údajů od 1 498 dojnic, kdy bylo zpracováno 15 245 záznamů z kontroly užitkovosti. Nejprve byly porovnány průměrné hodnoty ukazatelů mléčné užitkovosti měsíc před zjištěním onemocnění a měsíc po diagnóze onemocnění. V tomto případě byl prokázán statisticky významný rozdíl pouze v počtu somatických buněk (PSB) u DD, kdy tento ukazatel stoupl z původních 275 tis. na 487 tis. somatických buněk. Dále byly hodnoceny ukazatelé mléčné užitkovosti v měsíci po nálezu podle fáze laktace. Zde byl statisticky významný rozdíl zaznamenán v druhé fázi laktace (od 41. do 100. dne) u obsahu tuku krav se ZŠP, kdy u krav bez nálezu činil obsah tuku 3,59 % a u krav se ZŠP klesl na 3,29 %. Dále byl statisticky významný rozdíl zaznamenán ve čtvrté fázi laktace (201. - 304. den laktace) u obsahu bílkovin a počtu somatických buněk. Kdy byl nejvyšší obsah bílkovin zaznamenán u DD - 3,73 %, u krav bez onemocnění paznehtů byl obsah bílkovin 3,69 % a u krav se ZŠP klesl obsah bílkovin na 3,58 %. Počet somatických buněk u krav v této fázi laktace byl u krav bez onemocnění paznehtů 363 tis. a u krav s DD stoupl na 599 tis. Dále byl posouzen vliv onemocnění paznehtů na inseminační index. U tohoto ukazatele nebyl zjištěn rozdíl mezi kravami bez onemocnění a s onemocněním paznehtů. Byl ale zjištěn průkazný vliv inseminačního technika, který prováděl inseminaci. Při posouzení vlivu onemocnění podle jeho druhu byl zjištěn průměrný inseminační index u krav s DD 2,10 a u krav se ZŠP 2,31. Rozdíl byl ale průkazný pouze u jednoho inseminačního technika.
Onemocnění paznehtů u holštýnského skotu
KLABOUCHOVÁ, Taťána
Zdravotní stav dojnic má přímý dopad na produkci mléka. Jakékoliv narušení zdravotního stavu dojnic snižuje dojivost a negativně ovlivňuje ekonomiku chovu. Udržení dobrého zdravotního stavu končetin patří mezi významné úkoly produkční a preventivní veterinární medicíny. Bakalářská práce je zaměřena na výskyt onemocnění paznehtů ve třech mléčných farmách chovající dojnice holštýnského plemene. Sledování probíhalo v letech 2018 - 2020. Do sledování bylo zařazeno celkem 2 163 dojnic, rozdělených do 5 skupin dle pořadí laktace. Nejčastější onemocnění byly specificko-traumatické záněty škáry paznehtní, kde se jejich incidence pohybovala od 7,9 % až do 14,8 %. Dalším posuzovaným onemocněním byla dermatitis digitalis, která se v průběhu sledovaných let vyskytla od 7,28 % do 14,24 %. Posledním sledovaným onemocněním byla nekrobacilóza. Ta se na farmách vyskytovala v rozmezí od 1,22 % do 4,74 %. V práci je také popsána charakteristika holštýnského plemene, anatomie paznehtu, léčba a prevence jednotlivých onemocnění a také faktory ovlivňující vznik nemocí paznehtu.
Výskyt onemocnění končetin u dojnic ve vztahu k jejich výživě, resp. složení mléka
Ticháček, Martin
Cílem této práce bylo sledování výskytu kulhání a zdravotního stavu paznehtů v ZD Klučov - Lhota v chovu dojnic. Posuzovány byly pouze dojnice českého strakatého skotu s plemennou příslušností C100. Byly evidovány různé diagnózy a patologické stavy na paznehtech, data o složení krmných dávek vyšetřovaných zvířat a data o složení mléka dojnic vyšetřovaného při kontrole užitkovosti. Porovnány byly výsledky mezi skupinami krav kulhajících a krav zdravých. Vyhodnoceny byly také výsledky krav kulhajících podle jednotlivých diagnóz a patologických procesů. Výsledky dokumentují, že zhoršené lokomoční skóre a jednotlivé patologické stavy mají negativní vliv na tvorbu mléka. U jednotlivých složek mléka jsou výsledky rozdílné. Ve většině parametrů však nebyl mezi skupinami rozdíl statisticky průkazný.
Zdravotní stav pohybového aparátu skotu na vybrané farmě
Pořízková, Sabina
Náplní této diplomové práce bylo sledovat a vyhodnotit stav pohybového aparátu skotu na vybrané farmě. K této problematice byl zpracován literární přehled. Bylo sledováno lokomoční skóre u skupiny telat, jalovic a krav v měsíčním intervalu. U kulhajících zvířat bylo provedeno vyšetření a následné popsání nálezů onemocnění. Dále byla sledována úspěšnost a časová náročnost léčby.
Kulhání-Limitující faktor reprodukce skotu
VRABČEKOVÁ, Monika
Jedním ze základních předpokladů dosahování příznivých výrobních a ekonomických výsledků v chovu skotu je vysoká a pravidelná plodnost krav. Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující reprodukci patří zdravotní stav plemenic. Nezbytnou podmínkou úspěšného chovu dojnic je dobrý stav končetin, zejména pak paznehtů. Onemocnění končetin vede ke snížení výkonu a narušení pohody (welfare) chovaných zvířat a má ve výsledku negativní dopad na plodnost krav. Tato diplomová práce se zabývá vlivem kulhání (onemocnění paznehtů) na reprodukční ukazatele plemenic. K pokusu byla použita skupina plemenic ze ZD Pluhův Žďár obsahující 843 kusů dojnic plemene holštýn a plemene český strakatý skot. Zároveň byly plemenice ze dvou odlišných typů ustájení. O každé plemenici byly získány tyto údaje: identifikační číslo, stájové číslo, plemeno, věk, datum otelení, pořadí laktace, užitkovost, mezidobí, servis perioda, inseminační interval, inseminační index a případný typ onemocnění paznehtů. Vyhodnocení vlivu kulhání na reprodukční ukazatele v závislosti na pořadí laktace a plemeni bylo provedeno v programu Statistica dvoufaktorovou anovou. Sledováním byl prokázán významný vliv onemocnění paznehtů na jednotlivé reprodukční ukazatele. U dojnic na 3. a vyšší laktaci byl znatelný rozdíl délky mezidobí. U dojnic nekulhajících byla zjištěna průměrná délka mezidobí 385 dní, u dojnic kulhajících 398 dní. U dojnic s projevem kulhání se tedy mezidobí prodloužilo o 13 dní. I hodnoty servis periody a inseminačního indexu se zvýšily u skupiny kulhajících dojnic (až o 17 dní a až na hodnotu 3,17). V případě hodnot inseminačního intervalu byl rozdíl mezi zdravými a kulhajícími plemenicemi nejméně znatelný. Dále se prokázalo, že největší vliv na zvýšení hodnot reprodukčních ukazatelů má kombinace infekčního i neinfekčního onemocnění. Způsobí to organizmu zvířete největší zátěž. Při porovnání reprodukčních ukazatelů mezi plemeny se prokázal vliv prošlechtění a zatížení organizmu plemene holštýn. Průměrná délka mezidobí plemene holštýn byla o 8 dní delší než u plemene český strakatý skot, i délka servis periody byla o 5 dní delší u plemene holštýn. Z výsledků lze tedy konstatovat, že kulhání ve stádě by chovatel neměl přehlížet a měl by mu věnovat vysokou pozornost, protože má ve výsledku dopad na celou ekonomiku chovu. Chovatel by se měl zaměřit na pravidelnost a pečlivost úpravy, koupání a léčbu paznehtů. Pozornost je třeba věnovat také komfortu ustájení dojnic a kvalitě a komplexnosti podávaných krmných dávek.
Analýza vztahů mezi onemocněním paznehtů dojnic a bodovým hodnocením končetin dle otců
KOTOVÁ, Lucie
Cílem práce je vyhodnotit vztah mezi onemocněním paznehtů dojnic a vybranými znaky mléčné užitkovosti, hodnocením končetin dle Metodiky lineárního popisu a hodnocení zavnějšku holštýnského skotu a posoudit vliv otce na onemocnění paznehtů.
Onemocnění paznehtů a jejich vliv na užitkovost a reprodukci krav
FÁK, Tomáš
Diplomová práce je zaměřena na projevy kulhání u skotu a její příčiny ve vztahu k reprodukčním a produkčním ukazatelům. Popisuje jednotlivá onemocnění, která se nejčastěji vyskytují v chovech v ČR. Zaměřuje se na faktory ovlivňující kvalitu a zdravotní stav paznehtů, vznik onemocnění paznehtů a řešení zdravotních následků v oblasti reprodukce a produkce pro dojnici. Jedním z nejdůležitějších a nejúčinnějších faktorů snižující rizikovost kulhání je preventivní úprava paznehtů a včasná léčba infekčních a neinfekčních onemocní paznehtů. Funkční úprava paznehtů funguje jako prevence neinfekčním onemocněním paznehtů. Desinfekční koupele, které slouží jako prevence proti rozšíření infekčních onemocnění prstů skotu ve stádě. Kulhavost je možné zmírnit kvalitou stájové technologie a dostatečnou dotací stopových prvků v krmné dávce její kvalitou a vyvážeností poměru jadrných krmiv a objemných krmiv.
Vliv technologie ustájení na zdravotní stav u vybraných chovů dojnic.
SOCHOR, Luboš
Tato bakalářská práce je zaměřena na vliv technologie ustájení na zdravotní stav paznehtů. Cílem této práce bylo vypracovat literární souhrn dostupné literatury na toto téma. Dále bylo cílem vyhodnotit získané informace a poznatky ve vybraných chovech dojnic. Zkoumány byly tři různé stáje s volným boxovým ustájením. Tyto stáje jsou zaměřeny na produkci kejdy pro bioplynové stanice a plastické stelivo. Ve zkoumaných stájí jsou chovány dvě různá plemena skotu. Statistický vliv na rozdílné ustájení chovu nebyl prokázán.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.